Technický white paper

Technický white paper

Abstrakt

Norma ISO 12100:2010 – Safety of machinery – General principles for design – Risk assessment and risk reduction stanovuje obecné zásady navrhování bezpečných strojů a rámec procesu posuzování a snižování rizika. Tato norma nepředepisuje jeden datový model ani jednu relační strukturu, ale definuje pojmy, rozsahy identifikace a etapy procesu.

Tento dokument popisuje implementaci procesu v souladu s doslovným zněním ISO 12100:2010, bez zavádění nenormativních pojmů, bez stanovování vztahů, které norma nedefinuje, a bez logického uzavírání tam, kde norma záměrně ponechává flexibilitu.

1. Rozsah a normativní přístup

Dokument se vztahuje výhradně k normě ISO 12100:2010.
Nejsou používány národní odkazy ani interpretace vyplývající z jiných norem, směrnic nebo oborových praktik.

Přijatý přístup:

• opírá se výhradně o definice a ustanovení normy,

• rozlišuje normativní požadavky od metodických řešení,

• nepřipisuje normě záměry ani struktury, které výslovně neobsahuje.

2. Normativní pojmy používané v procesu

Systém operuje výhradně s pojmy definovanými v kapitole 3 normy ISO 12100:2010, zejména:

• hazard (nebezpečí) – potenciální zdroj újmy (3.6),

• hazardous situation (nebezpečná situace) – situace, ve které je osoba vystavena alespoň jednomu nebezpečí (3.10),

• hazardous event (nebezpečná událost) – událost, která může způsobit újmu (3.9),

• harm (újma) (3.5),

• risk (riziko) – kombinace pravděpodobnosti výskytu újmy a závažnosti této újmy (3.12),

• task (úkol) – specifická činnost na stroji nebo v jeho blízkosti, prováděná během jeho životního cyklu (3.25).

Nejsou zaváděny náhradní pojmy ani souhrnné pojmy, které se v normě nevyskytují.

3. Identifikace podle bodu 5.4

Podle bodu 5.4 Hazard identification norma vyžaduje identifikaci:

• hazards,

• hazardous situations,

• and/or hazardous events.

Použití spojky and/or znamená, že:

• nebezpečí,

• nebezpečné situace,

• nebezpečné události

jsou rovnocennými objekty identifikace.

Norma:

• nestanovuje hierarchii mezi těmito objekty,

• nedefinuje vztah nadřazenosti ani podřazenosti,

• nevyžaduje současný výskyt všech tří kategorií.

Identifikace nebezpečné události není povinná a závisí na charakteru analyzovaného případu.

4. Úkoly a operace stroje

V bodu 5.4 norma uvádí nezbytnost:

• určení operations performed by the machine,

• určení tasks performed by humans.

To znamená, že:

• operace prováděné strojem,

• úkoly prováděné člověkem

představují rovnocenné oblasti analýzy v procesu identifikace.

Skutečnost, že pojem task má formální definici v kapitole 3, zatímco pojem machine operation nemá samostatnou terminologickou definici, neznamená rozdíl v jejich normativním významu. Jde o redakční, nikoli věcný rozdíl.

Norma nestanovuje strukturální vztah mezi:

• úkolem,

• operací stroje,

• nebezpečnou situací,

• nebezpečnou událostí.

5. Absence normativních hierarchických vztahů

ISO 12100:2010:

• nedefinuje posloupnost typu „úkol → situace → událost“,

• neurčuje, že nebezpečná událost vyplývá z úkolu,

• neurčuje, že nebezpečná situace obsahuje nebezpečnou událost.

Jakékoli vazby mezi těmito prvky mohou být používány výhradně jako metodická řešení sloužící k analýze a dokumentování procesu, ale nemají normativní charakter.

6. Nebezpečná událost a její nastání při odhadu rizika

6.1 Status nebezpečné události

Nebezpečná událost je normativní pojem definovaný v bodu 3.9 normy.
Může být identifikována ve fázi 5.4 jako jeden z objektů identifikace.

Nebezpečná událost:

• není prvkem definice rizika,

• není složkou rizika,

• není vyžadována v každé analýze.

6.2 Definice rizika

Definice risk (3.12) určuje riziko jako kombinaci:

• pravděpodobnosti výskytu újmy,

• závažnosti této újmy.

Tato definice neobsahuje odkaz na nebezpečnou událost.

6.3 Nastání nebezpečné události v bodu 5.5.2

V bodu 5.5.2 Elements of risk norma uvádí, že pravděpodobnost újmy je funkcí mj.:

• exposure of persons to the hazard,

• occurrence of a hazardous event,

• possibility of avoiding or limiting the harm.

V tomto kontextu norma:

• odkazuje výhradně na nastání nebezpečné události,

• neodkazuje na nebezpečnou událost jako na entitu.

Nastání nebezpečné události je jedním z možných faktorů zohledňovaných při odhadu pravděpodobnosti újmy v souladu s bodem 5.5.2.

7. Iterativnost procesu

Podle bodu 5.6.1 je proces posuzování a snižování rizika iterativní.
Po použití ochranných opatření je třeba pokaždé ověřit, zda:

• se neobjevila nová nebezpečí,

• se neobjevily nové nebezpečné situace,

• se neobjevily nové nebezpečné události.

Norma neomezuje rozsah opětovné identifikace pouze na jeden druh objektů.

8. Dokumentace procesu

Podle kapitoly 7 by dokumentace posouzení rizika měla zahrnovat:

• identifikovaná nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události,

• přijaté předpoklady,

• výsledky odhadu a vyhodnocení rizika,

• použitá ochranná opatření,

• zbytkové riziko,

• záznamy vzniklé během procesu.

Norma nepředepisuje strukturu dokumentace ani datový model.

9. Závěry

Představená implementace:

• je v souladu s doslovným zněním ISO 12100:2010,

• nezavádí nenormativní pojmy,

• neustanovuje hierarchické vztahy, které v normě nejsou obsaženy,

• odděluje identifikaci od odhadu rizika,

• považuje nebezpečnou událost za normativní objekt,

• zohledňuje výhradně nastání nebezpečné události ve fázi odhadu rizika.

Jedná se o implementaci v souladu s normou, nikoli o její interpretaci ani zjednodušení.